|
na jaře stromy jsou plné hnízd
v řece se třpytí ptačí trylky
máme kde spát- máme co jíst
i trochu zdraví a štěstí chvilky
Lepíme známky na pohledy ze známých míst
Jen jedno neznám a nejsem jist
....
kde je m é místo pod sluncem
|
Na podzim padá a žloutne list
ořech se praštil do skořápky
Umíme psát - umíme číst
velké nadpisy i to mezi řádky
Někdo má štěstí, jiný bouchne pěstí
jenom já dal stojím na rozcestí
....
kde je mé místo pod sluncem
|
V létě je horko, ve sklence je led
v létě na višních zrají višně
Kolik máš roků, tolik let
zkoušíme počítat je pyšně
Ještě pár schodů snad udýchám
Jen cestou se občas ptám – kudy, kam
....
kde je m é místo pod sluncem
|
Až zima začne za nehty lízt
Snad najdem trochu léta v kapse
Umíme pravdu si s pravdou plíst
Umíme cizím peřím hřát se
I druhou tváří se vyhnout facce
Snad jJenom já budu – dál ptát se
....
kde je mé místo pod sluncem
|
Rozlétlo léto se jak hejno vos
vlašťovky lepí hnízda z hlíny
jednou jsi cizí a jindy host
a jindy jako mezi svými
Nádherný svět plný sester, bratří
snad jenom já se ptám - kam patřím
....
kde je mé místo pod sluncem
|
Zde je mé, zde je mé,
místo pod sluncem
Tady zpívám, tedy jsem
Tady všechno vře a pění
Tady mám chuť něco změnit
S tou vírou v to nové pod sluncem
Možná je možné, že i osud se
Může splíst – se může splíst
|
Je léto a louka a les kopretin
Modré je nebe a rudí máci
Pláčeme štěstím i dojetím
Jen z pěti smyslů ten šestý se ztrácí
Na « má mě, či nemá mě » nám stačí pětník
Snad za mě to vyřeší má píseň letní :
Zde je mé, zde je mé, místo pod sluncem
Zde je mé
Mé místo pod sluncem
Právě tady kde právě jsem
A smířím se I s tím,
Že šlapu si na vlastní stín
Ten zmizí až bude tma
Ta nevadí tomu, kdo má
Kdo má, kdo má co říct.
|
Na jaře stromy jsou plné hnízd ...
.
.
.
.
.
.
.
|